Existují dvě základní kategorie výroby rumu. Nejpoužívanější metodou je výroba z melasy cukrové třtiny označována jako Industriel. Tato metoda je používaná u 80% výrobců. Pro producenty se vyplatí rum vyrábět touto cestou, protože při výrobě melasy vzniká také cukr, který má další průmyslové využití.
Zbylých 20% používá výrobu rumu přímo z vylisované šťávy cukrové třtiny. Tento rum je označován jako Agricole (zemědělský rum). Čerstvá šťáva se nedá skladovat a musí být tedy co nejdříve vydestilována. Největší produkce takto vyrobeného rumu vzniká ve francouzských zámořských oblastech, které jsou také označovány jako Francouzské Antily. Nejproslavenější rumy typu Agricole vznikají na ostrově Martinik. Ten jako jeden z mála má své vlastní normy pro výrobu rumu. Byla mu udělena francouzská ochranná známka původu „Appelacion d’Origine Controleé Martinigue“. To udává, že rum je vyroben pouze destilací čerstvé šťávy z cukrové třtiny a má přísná pravidla výroby. Toto označení zaručuje špičkovou kvalitu produktu a tím se řadí mezi světovou špičku mezi všemi rumy.
Rumy jsou také často děleny podle tělnatosti a také podle oblasti, kde byl vyroben na jemné, sladké, středně tělnaté a tělnaté rumy. Typickými příklady výrobců jemných rumů jsou Kubaa Portoriko. Sladké rumy jsou naopak typické pro ostrovy patřící k Francouzským zámořských oblastem, mezi které patří Martinik, Francouzká Guyana, Réunion a Guadalupe. Sladké rumy jsou vyráběné zásadně ze šťávy cukrové třtiny. Reprezentanty středně tělnatých rumů jsou Guatemala a Nikaragua. Tělnaté rumy jsou vyráběny hlavně na ostrově Jamajka.
František Andrle